Dovolená v Tatrách,po loňském Řecku,se nám jevila jako optimální změna.Už jsme se těšili do našich zamilovaných hor,ale zároveň měli obavu,jak to tam vypadá po té strašné vichřici.Plán jsem sestavil celkem náročný,chtěli jsme překonat náš výškový rekord 2250m.Příležitostí by podle sestaveného rozvrhu mělo být několik.
Ubytovali jsme se v hotelu Panda ve Starém Smokovci,tak,abychom mohli odstavit auto a na všechny trasy se pohodlně dostat tatranskou električkou.Hned druhý den byla na pořadu nejnáročnější trasa letošní tatranské dovolené-přechod Priečneho sedla z Malé studené doliny,přes Téryho chatu,Zbojnickou chatu,Velkou studenou dolinou,zpět ,přes Hrebienok do Smokovce.Měl jsem v úmyslu,pokud budeme časově OK,zkusit ještě ze Zbojnické přejít sedlo Prielom a přes Polský hrebeň sestoupit na Sliezsky dom.Ale to jsem raději Janě neříkal.Už začátek trasy nezačal podle mých představ.Jana si koupila nové treky a vysokohorská tůra není nejvodnější k zaběhnutí nových bot.To poznala někde za Zámkovského chatou.Statečně trvala na tom,že budeme pokračovat,ale nabírali jsme čím dál větší časové manko.Na Terině to už bylo skoro hodinu a bylo jasné,že Prielom padá.Myslel jsem,že se Jana vrátí a já udělám Priečne sám,ale Jana zalepila puchýř,utáhla treky a dali jsme se do nejtěžší části trasy.Od Spišských plies nahoru ještě v červenci ležel sníh a v sedle ho prý bylo asi metr.Znamenalo to,že řetězy a skoby mohou být pod sněhem.To by bylo velmi náročné i pro zkušenější natož pro Janu.Ještě nikdy nebyla tak vysoko ani v létě natož ve sněhu a s bolavou nohou.Uprostřed sedla jsem už měl o ni celkem strach,byla dost vyčerpaná,jenže vrátit se nelze a čas běžel až velmi rychle.Na bivak to nebylo,svítilnu jsem nebral,takže bolí,nebolí,musíš.Chudák holka ,šlapala,padala,ale nakonec šťastně došla.Celkový časový deficit byl kolem čtyř hodin,na hotel jsme dali vědět ze Zbojnické chaty,že jsme OK,ale stejně na nás byl při příchodu žalostný pohled.Šourali jsme se jak Němci od Stalingradu.Druhý den jsme se tomu museli smát,taky Jana měla radost,že padl výškový,ale jen do chvilky,než jsme se od HS dozvěděli,že tam hodinu po nás zůstal nějakej Polák.Šel tam jen tak v keckách-no jo je léto,ale nezvládl to na řetězech,sklouzl a zřítil se asi 40M pod Širokou vežou.Trochu nám to vzalo elán,k tomu Jana už treky neobula a tak náš výstupový program se změnil na lehce turistickou selanku.Prošli jsme si všechna známá místa a i když jsem byl v Tatrách už asi po dvacáté,konečně jsem poprvé jel lanovkou až na Lomničák.Do konce pobytu jsme si už jen užívali pohostinnosti a dobré nálady místních.Bylo suprovně a samosebou,že zase někdy na treku.Tatry totiž můžu pořád. Takže dovidieňa česi.
Komentáře
Přehled komentářů
Moc hezké stránky na to, že se teprve učíš :))
Já se tak daleko ještě nedostala, vydrž a pokračuj :))
popisy fotek
(Drahoslav, 12. 4. 2007 6:44)Jasná věc,Franto.To víš spěchám a dělám chyby.Dával jsem fotky na přeskáčku a nevšim si,že už nejsem v Mlynické,ale v Mengusovské dolině.Ta 003 je z Malé studené,kousek pod Terinou,jak začíná ten menší traverz.Vlevo by to měl být hřeben Prostredného hrotu.Dík za upozornění.
Popisy fotek
(Franta, 9. 4. 2007 14:32)
Popisy fotek č.20030003, 20030008 a 20030009
jsou absolutně špatné.
Pochvala .)
(Jana, 28. 11. 2007 14:14)